Carnuntum se nachází na území obcí Petronell – Carnuntum a Bad Deutsch – Altenburg ve spolkové republice Dolní Rakousko. Carnuntum bylo od 40. let 1. stol. po Kr. římské sídlo, hlavní město provincie Panonie. Areál se skládá z vojenského města, civilního města a chrámového okrsku na Pffafenbergu. Název Carnuntum je z ilyrského slova a znamená kamenné město.

Vojenské město

Mělo dvě části - legionářský tábor a vojenské předměstí. Prvním doloženým římským sídlem v Carnuntu byl legionářský tábor Castra. Současně s ním vzniklo velké „předměstí“, kde bývaly rodiny vojáků, obchodníci, řemeslníci pod vojenským velením. Ve vojenském předměstí se kromě vlastního předměstí nacházel vojenský amfiteátr (amfiteátr Bad Deutsch – Altenburg) ze 70. let 1. stol. po Kr. s kapacitou asi 14 000 diváků, vojenské cvičiště, palác místodržitele, kultovní okrsky a termy. V jeho areálu se nacházela i budova pro zvířata, která se používala při zápasech a také chrám zasvěcený bohyni Diane Nemesis.

Civilní město

vzniklo kolem roku 70 po Kr. přibližně 2 km od vojenského města, ve kterém se usadili římští občané, kteří nepodléhali vojenskému velení a měli zájem obchodovat, neboť tato oblast byla výhodnou právě proto, že šlo o pohraniční oblast, na Jantarově cestě a dokonce ještě blízko silného vojenského sídla. V civilním městě bylo fórum, několik chrámů, curia, městský archiv, tabularia a více lázní. U města se nacházel civilní amfiteátr z první poloviny 2. století a vedle něj gladiátorská škola.

Pohanská brána (Heidentor)

byla postavena na přístupové cestě k civilnímu městu jako triumfální „oblouk“ císaře Constantia. Má tvar čtyřúhelníkové věže se čtyřmi oblouky postavené nad křižovatkou silnic a dodnes se zachovala její velká část.

Něco z historie

Carnuntum patřilo k významným vojenským táborům a městům na středním Dunaji. Po vytvoření provincie Pannonie bylo Carnuntum sídlem místodržitele, po rozdělení Panonie se stalo sídlem Horní Panonie.

Carnuntum sehrálo významnou roli v markomanských válkách (166 – 180). Během markomanských válek (vedených i na Slovensku) měl císař Marcus Aurelius tady a ve Vídni svůj hlavní stan. Carnuntum bylo centrem akcií vůči Germánům, odkud Římané pronikali na území dnešního Slovenska. Během markomanských válek značně utrpěl vojenský tábor i civilní město. Civilní město bylo po nich zcela přestavěno.

Setkání Římských císařů

V roce 308 nebo 309 se v Carnuntu sešli někteří římští císaři pod vedením bývalého císaře Diocletiana na jednání, které mělo vyřešit problém více současných císařů u moci (Diocletianus, Galerius, Maximianus). Schůzka však neskončila s úspěchem a v Římské říši pokračovaly boje o trůn až do doby, než se císař Konstantin Velký (Constantinus) nestal opět jediným císařem v říši.

Ve 4. století osídlení v Carnuntu začalo ubývat. V důsledku ohrožení podunajské hranice germánskými kmeny se velká část civilního obyvatelstva odstěhovala. V polovině 4. století město postihlo zemětřesení. Pozdněřímský historik Ammianus Marcellinus píše o městě „jako o opuštěné a špinavé díře“.

Rakouskí archeologové dělají výzkumy na místě Carnunta již od konce 19. století a dodnes byly odkryty asi 3/4 města a vojenského tábora.

Muzeum Carnuntinum

bylo vybudováno v městečku Deutsch-Altenburg. Jsou v něm uloženy drobné nálezy zbraní a výzbroje, keramiky, mincí, různých pracovních nástrojů, šperků a předmětů pro hygienu a pod. V zahradní části muzea jsou vystaveny především pohřební nápisy významných osob vojenského tábora, ale také civilního města, nápisy městských úředníků, votivní nápisy věnované různým bohům. Rovněž jsou vystaveny zachovány zbytky mozaik a soch.